Cestujeme po svém

Ráno jsme sešli zpět do města (Kusatsu) na snídani a na kulturní akci ochlazování vody. Potom nakoupit svačinku a hurá na nádraží. Odjezd do Kaurizava. Cesta bude dlouhá, jízdenka je velká. Zpět o tomu ochlazování vody. Provádějí to ženy a dívky, muži ne, jsme přeci v Japonsku. Zdejší vyvěrající voda má 50 stC, takže se v ní nedá koupat. Musí se tedy zchladit. Dle historických faktů k tomu používají něco jako pádla, které naplocho ponoří do vody a jako pákou vodu “vystřelí” do vzduchu. A tak stále dokola. Tímto způsobem ochladí vodu na 43 stC, ve které se již dá koupat. Dnes se to dělá určitě jiným způsobem. Ještě k dnešní noci. I když to tak celý den nevypadalo, bylo totiž jasno a slunečno, v noci klesla teplota natolik, že jsem přes sebe hodil stan. Nestavěl jsem ho, nemělo to cenu, stačila karimatka na zem a spacák. Toto řešení bylo výhodnější, jak ukázala noc. Po této aplikaci jsem spal jako v bavlnce. Cestou do Kaurizava jsme se stavili ho hoře Koasama. Celkem hezký výšlap na 1655 m. Dál jsme pokračovali busem do Karuizawy. Po cca 90 minutách jsme najedli na shinkansen a jeli s ním do Nagana. Tam jsme přestoupili na další vlak a jeli s ním do Matsumota. A jsme na místě. Ještě cca 1500 m a jsme v domečku na dvě noci. Potom jsme nakoupili večeři, někteří šli okouknout nedaleký hrad, lehké popití a spát. Dnes toho máme celkem dost.