Cestujeme po svém

Dnešní den vlastně začal už včera, kdy jsem, vzhledem k velmi deštivému večeru a špatným vyhlídkám na ráno, odjel k Petrovi Čapkovi, spolucestující, k Sedlčanům. Tam jsem přespal a celá osádky jsme ráno v 6:00 hodin vyrazili směr letiště Mnichov. Tam jsme dojeli po desáté, skupina z Brna již taky dorazila. Potom jsme provedli všechny činnosti potřebné k leteckému cestování, dali poslední evropské pivo a v 13:50 hodin (mělo to být v 13:30) jsme nabrali výšku a směr Peking. Cesta obstojná, viděl jsem už lépe vybavené takové letadlo, strava taky ušla, jen toho místa na nohy není nikdy dost. Pokud to jen trošku šlo, spali jsme. Po téměř deseti hodinách jsme v 05:00 hodin místního času (v ČR je - 7 hodin) přistáli v Pekingu. Pilot nás ještě povozil cca 20 min po letišti, asi potřeboval spotřebovat palivo. Potom nastaly obvyklé procedůry, která zdejším orgánům trvají poněkud déle, na každém rohu se něco kontroluje, co německý celník v pohodě pustí, čínský zkontroluje a obyčejně vyřadí z přepravy. Nakonec jsme se dostali do letištní haly. Wi-Fi nepokoušíme, jsou moc zvědaví. Letiště rozlehlé, není ale poznat, zda je nové a ještě nezaběhnuté, nebo starší s omezeným provozem. Něco si tu koupit je docela problém. Přikláním se k druhé možnosti, fotografování neriskuji, je tu zakázané. Alespoň bylo místo na gate, kdo chtěl, dospával. Čekání na let do Tokia proběhlo OK, odlet v 09:15 hodin. Na tokijské letiště jsme přiletěli včas, avšak je to odtud do Tokia ještě cca 100 km. Tuto část jsme dali metrem, ve městě však hodně pršelo. Ubytování jsme se v hostelu, dali onsen - koupel a odchod na večeři. Potom krátká prohlídka města a spát. Ráno i odpoledne prohlídka města a odjezd do přírody.