Cestujeme po svém

Dnešní ráno bylo v podstatě stejné, jako rána předchozí. Vstávání v 6:00 hodin, hygiena, snídaně a odjezd k cíli dnešního dne – Kaiser-Franz-Josefs-Höhe, vyhlídkové místo na Grossglockner a ledovec Pasterze. Dnešní den jsme dali odpočinout našim nohám, zato Pažout se docela potil. Při odjezdu z Uttendorfu ve výšce 804 m n.m. jsme pokračovali dále k našemu cíli, na mýtné bráně jsme zaplatili poplatek za vjezd na 48 km požitků z jízdy – téměř stálé stoupání a nespočet zatáček, většina z nich i více než 180 st. To je Grossglocknerská vysokohorská silnice, plá nejen překrásných výhledů. Po cca 25 km jsme krátce opustili tuto silnici, abychom vystoupali do výšky 2571 m n.m. na Edelweiss-Spitze, odkud je výhled až na 30 třítisícovek. Po kávě a focení jsme se vrátili na Grossglocknerskou vysokohorskou silnici a pokračovali přes vyhlídku Fuscher Törl (2428 m n.m.) dále k cíli. Následně jsme sjeli na cca 2000 m n.m., abychom opět vystoupali k tunelu Hochtor (2504 m n.m.). Po projetí tunelem jsme se spustili pod výšku 2000 m n.m. a následně opět vystoupali do cíle naší cesty Kaiser-Franz-Josefs-Höhe ve výšce 2369 m n.m. Tam jsme zaparkovali v moderním parkovacím domu ve třetím poschodí a vyrazili na procházku tunelem s občasnou vyhlídkou. Na konci šestého tunelu jsme se museli obrátit, protože další cesta byla uzavřena – oprava „chodníku“ a nebezpečí padajících kamenů. Šli jsme tedy na vyhlídku, odkud jsme pozorovali a fotili okolní překrásnou krajinu s mnoha třítisícovými kopečky. U shluku dalších návštěvníků jsme si nafotili sviště, poseděli a vyrazili zpět. Bohužel stejnou cestou, jiná tam není. Pro dostatek času jsme jěště stihli krátkou prohlídku městečka Zell am See a potom již do dočasného domova Uttendorfu. Pažout sice občas „funěl“, ale zvládl cestu se ctí a bez jediného zaváhání. Jinak ani nemohlo být. Potom plánování dalšího dne, večeře – boloňské špagety – káva a další nezbytné tekutiny, hygiena a spát. Zítra nás čeká Mooserboden a Wasserfallboden.